Hall, Radclyffe: Studna osamění

24. července 2007 v 17:06 | Veronika Lenzová |  Coming out
Hall, Radclyffe: Studna osamění
Možná nejslavnější kniha lesbické literatury, její děj je popsán v odkazu:

Některé recenze knize vyčítají, že vyznívá poraženecky (tím, že Štěpa o svou Máří nebojuje, ba se jí dobrovolně vzdává), že směšuje homosexualitu s problematikou transgender atd. Chápání homosexuálů jako lidí s vlastnostmi opačného pohlaví (proto "inverzní osoby") je zcela v souladu s tehdejším stavem psychologických znalostí, které nějakou dobu stavěly na tomto názoru. Štěpa sice nebojuje o Máří, ale toto rozhodnutí je jejím rozhodnutím individuálním, chápala bych to tak, že v dané situaci, v dané době a pro dané osoby viděla toto řešení jako nejlepší pro Marušku, bez nějakých didaktických úmyslů pro příští generace. Nikdo knize však nemůže upřít, že Štěpa není žádné dekadentní podivné odpuzující stvoření, ale silná, charakterní dívka (a žena), která vzbuzuje jednoznačné sympatie. I to nejspíš nebylo v tehdejší literatuře samozřejmé.
Knihu jsem poprvé četla asi ve dvanácti letech, a rozhodně jsem z ní nenabyla dojmu, že homosexualita je něco špatného, spíš že někteří lidé ji nechápou, stejně jako jiní utiskují černochy nebo Indiány.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | 28. září 2009 v 18:06 | Reagovat

Mě se knížka líbila.. I když závěr, já nevim.. mám z něj takový rozporuplný pocity... Asi se zachovala Štěpa na tehdejší dobu správně.. Ale stejně mě trochu závěr zklamal

2 Eva Eva | 10. listopadu 2009 v 1:45 | Reagovat

Knihu jsem dostala ve svém nejšt´astnějším období v životě,a to když miluji. Navíc má láska je opětovaná, a tak co víc si přát? Dostala jsem ji tedy od své lásky,kterou možná nikdy nebudu moci mít po svém boku. Musím říct, že v knize jsem se mnohokrát našla, mnohokrát jsem mohla číst své myšlenky a pocity, které jsem jen do té doby neuměla správně pojmenovat. Prožívala jsem každou situaci úplně na vlastní kůži, v mnohých jsem sama byla. Kniha se mi stala mojí biblí a věřím, že už nidky ji žádná nepřekoná. Štěpa se pro mě stala hrdinou postavou, která i přes svou obrovskou lásku dokázala své milované dát to nejvíc, co mohla, i když sebe tím tak učinila nešt´astnou...Nebo naopak??? V té době jinak nemohla. A i v té dnešní jsou takové situace kolem nás. Někdy je prostě nejlepší dát své milované místo a štěstí vedle jiného člověka, aby netrpělo její nejbližší okolí a hlavně ona sema. A někdy ani není jiná volba. Kniha je nádherná a já za ní své milované moc děkuji!!!

3 zuzana zuzana | 14. prosince 2009 v 7:17 | Reagovat

krasna kniha,,jen nekteri lide ji muzou pochopit,,

4 Lindi Lindi | 5. ledna 2010 v 21:10 | Reagovat

pro evu: já jsem se v té knížce taky několikrát našla!!!!!!!!!!pravě dneska jsem o tom přemýšlela, je to krásná knížka a přečtu si ji určo znovu :o)

5 Milena Milena | 13. dubna 2010 v 12:02 | Reagovat

[2]:Taky Tě miluju...

6 Eva Eva | E-mail | 26. dubna 2010 v 0:28 | Reagovat

[5]:I kdybys měla být mou Štěpou, či Maruškou... Vždycky pro mě budeš znamenat nejvíc!!! Jen Ty jsi má Studna, ve které vidím svůj obraz nezkreslený... Miluji Tě...

7 Caseyflelt Caseyflelt | E-mail | Web | 22. září 2017 v 16:22 | Reagovat

<a href=https://www.viagrapascherfr.com/>Click here!</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama